« zpět

Láska a intenzita přání

Několik let žiji v hlavním městě a díky tomu poznávám mnoho lidí z celého světa. Z Ukrajiny, Ruska, Indie, Švédska, Anglie, Ameriky, Německa, Polska. Když spolu hovoříme a probíráme běžné životní radosti i starosti, vždy se rozhovor dostane ke vztahům, lásce a štěstí. Je-li nám patnáct nebo padesát let, stále se vracíme k otázce lásky: Najdu toho pravého partnera? Bude mě dostatečně milovat? Bude mi věrný? Zavolá? Sejdeme se znovu? Bude nám spolu dobře? Je to tak, že láska je stěžejní bod našeho života a my si to plně uvědomujeme. Proto neustále hledáme a nacházíme, přijímáme a zase opouštíme a znovu hledáme a stále máme pocit, že Láska, kterou máme není dostatečně „jistá“, není dost „neměnná“ a není dost „pevná“ dle našich měřítek. V matematice jsou dána přesná pravidla, když jedna a jedna jsou dvě, tak se to nemění a my víme, že toto pravidlo nám zůstane až do našich posledních dní. Ale u lásky? Jedna a jedna jsou také dvě, jen veličiny jsou pohyblivé, a tak se obáváme, co když budu jen jedna, co když ta má druhá veličina odejde? Tyto obavy vyplývají z našich skutečných životních zážitků, když odešel můj otec, jistě odejde i můj partner. Když mě opustila moje první láska, jistě mě opustí každá další láska, když mi maminka říkala, že nejsem dost dobrá, jistě nebudu dobrá pro nikoho jiného....! A je to tady. Sami si podvědomě vytváříme negativní přístup k partnerství a „energii“ , kterou posíláme do prostoru, nezajímá, jestli vyslovujeme chci nebo nechci,ale velmi vnímá intenzitu přání myšlenky. A tak když vyslovíme „ Nechci určitě zlého partnera, protože to už jsem si v životě užila dost!“ , je síla intenzity dána do slova „zlého“ a energie nám pošle „zlého“ partnera, protože síla vyslovení či myšlenky byla tak intenzivní, že energie na ni reaguje a jak je známo, splní nám všechna naše přání. Že jsem chtěla partnera hodného? No ano, ale asi jsem si o něj neřekla správně.

Mám kamaráda, který je v předdůchodovém věku a byl sám. Jeho děti mu neustále říkaly, ať si najde přítelkyni. A tak, když už chtěl mít od řečí dětí klid, řekl: "Vezmu si jedině takovou ženu, která nebyla nikdy vdaná, nemá děti, je hezká a milá." Tímto celou diskusi o partnerce uzavřel. Za dva měsíce oslavoval ve své oblíbené hospůdce narozeniny a v bujarém veselí přizval ke stolu pár hostů restaurace. Mezi nimi byla i Míša a světe div se, nikdy nebyla vdaná, byla bezdětná, pohledná a milá. Nyní jsou manželé už pár let. Kamarád občas s úsměvem prohodí: „To jsem přeci osudu nemohl odmítnout, když splnil mé přání i takové, ve které jsem sám nikdy nevěřil.“

Takže moji milí, když žádáte o cokoli, dejte si pozor, jak je formulována Vaše prosba a do kterého slova vkládáte intenzitu a sílu přání. Pokud si svá přání doopravdy uvědomíte a vyslovíte ve správné intenzitě, pak Vám všechna životní přání budou splněna a obklopí Vás všudypřítomná láska.

Vaše Jana Naděžda / Věštírna Jednička

Dalšie články poradca