« zpět

Rada na 10.4.2015 od Jany Naděždy

Jak vložit lásku do svých životů. Když jsme byli malí a měli jsme přísnou výchovu, mohlo docházet k takovýmto situacím: „Tatínku, proč na mě křičíš?“ Odpověď mohla znít nějak takhle: „Protože chci z tebe vychovat pořádného člověka!“ Naše hlavinky to nechápaly a kladly si otázky: „Copak nejsem dobrý člověk? Copak, abych byl dobrý, musí se na mě křičet? Ještě i jiné situace mátly naše duše např.: „Tatínku pročpak mě biješ?“ Odpověď zněla podobně: „Aby si byl hodný/hoden lásky. Chci, aby jsi byl poslušný, tichý, inteligentní…“

Avšak křik či výprask nejsou k výchově dětí potřeba. Nemusíme se bát, že z nich nevyrostou citliví a vnímaví lidé. Jediné, co lidičkové malí i velcí potřebují, je pozornost. Někdy se říká, že se lidé chovají jako zvěř. Bohužel. Ale když pozorujete zvěř a její mláďata, nejsou jako lidé. Svá mláďata nebijí, nekřičí na ně. Nezlobí se za otázky a tráví s nimi veškerý možný čas. Možná je den pro změnu k našim mláďatům (i těm již dospělým). Pozornost je to, co nám v životech začíná úpěnlivě chybět. Je čas jara, tedy čas mláďat. Možná i pravý čas na naše cvičení a změny.

Vaše Jana Naděžda / Věštírna Jednička