« zpět

Rada na 7.1. 2015 od Jany Naděždy

Když nedokážeme být sami se sebou SAMI. Nedokážeme ani udržet své city. Citová strádání nad našimi milenci a milenkami mohou být různá. Jen človíček, který „ví“, co znamená láska k sobě samému, dokáže milovat a vědět, že je milován i přesto, že se svým partnerem nesdílí společný domov. Jeho partner může být na druhém konci světa, nebo dlouhodobě se neozvat a přesto láska ve Vás je jistá a neoblomná. Takové osůbky nepropadají zoufalství, žárlivosti, obavám, že ten druhý je nemiluje dostatečně. Nepochybují o tom, jak to ten druhý k nim má. Neboť láska k sobě samému dokáže dávat i přijímat lásku druhých „bez podmínek“ jakýchkoli projevů. Láska zůstává ve Vás a pocit, který z ní plyne, přináší klid a vyrovnanost. Je-li Vaše láska nešťastná, je to znamení, že nemilujete hlavně sami sebe. Jste příliš upřimní ve svých pocitech a to samé vyžadujete od svých partnerů. Ale oni nemají tu potřebu ujišťování a pouze si chtějí užívat (ukradené) chvilky s vámi. K jejich životu to stačí. Pokud Vám jsou tato bezeslovní vyznání málo, je potřeba zapracovat na své lásce sami k sobě. Protože jen tak se oprostíte od potřeby ujišťování, že ten druhý Vás miluje nadevše.

Vaše Jana Naděžda / Věštírna Jednička