Nalaďte své duše na pozitivní vibrace
Rok 2013, který se podle mnohých teorií měl odehrát bez populace na planetě Země, začal. Konec světa a lidstva se nekonal.
Přesto je rok 2013 zajímavý už tím, že se jedná o první rok Nového věku. 21.12.2012 skončil cyklus dlouhý 25 627 let, který Mayové nazývali Baktún. Podle indického náboženství končí Železný věk a začíná věk Zlatý, končí doba materialismu a začíná doba duchovní obrody. Tradiční astronomie mluví o věku Vodnáře, v esoterní astrologii přebírá vládu sedmý paprsek Magie a rituálních obřadů, jehož energie navrátí světu řád, spravedlnost a uvede život do rovnováhy.
Rok 2013 je rokem lásky, harmonie, sdílení, sounáležitosti, moudrosti a VDĚČNOSTI. Ano, právě vděčnost se z našich srdcí postupně vytrácí, zapomínáme na ty, kteří nás přivedli na svět,vychovali nás, zapomínáme na všechny ty, kteří nám v životě nezištně pomohli. A právě absence vděčnosti v našich duších způsobuje chaos, který by nebyl, kdybychom nezapomínali na vděčnost a nezasunuli ji hluboko do podvědomí.
Pokusím se vám to, milí čtenáři, v krátkém příběhu vysvětlit.
VYLÉČÍM VAŠI DUŠI, bezbolestně a gratis.
Je krátce po půlnoci a jako vždy ještě nemohu spát. Opírám se o zábradlí na balkóně a sleduji Měsícem zalitou tichou ulici, milenecký pár, tulící se k sobě na lavičce a opilce, který vrávorá ze strany na stranu. Černou kočku, jež se pomalu plouží noční ulicí a pouliční světlo u vedlejšího domu, které vrhá zlověstné stíny, jakoby chtělo varovat před dnešní nocí. Beru do ruky noviny a dívám se na inzerát, který jsem si podala. “Vyléčím vaši duši. Zn. bezbolestně a gratis“. Udělala jsem to kvůli Zdenkovi. Vím, že trpí nespavostí a v novinách čte všechny inzeráty. Je na tom psychicky dost špatně. Musím mu nějak pomoci, i když o to asi momentálně nestojí a už vůbec nevěří na orientální metodu odblokování negací a na uvolnění pomocí vesmírné energie. Je to přítel mé kamarádky, tak to musím zkusit.
Ve stejnou dobu Zdenek rozsvěcuje lampičku a bere do rukou noviny. Zastavuje se u inzerátů a pozorně si je pročítá.Inzeráty slibovaly krásné chvíle a něhu nepoznanou,divoký sex,ale i všední dny manželského života.Vlastně nic nehledá.Oči mu bezmyšlenkovitě běhají po řádkách v naději blízkého spánku,až se náhle zastavují na podivném inzerátu.
Vyléčím vaši duši.Bezbolestně a gratis. Následuje telefonní číslo. Zdenek nevěřícně kroutí hlavou. Co to má znamenat? Lékař duší? Nikdy nic podobného neslyšel. Pokládá noviny vedle postele a zavírá oči. Ještě než usne, představuje si, kdo se může za tím inzerátem skrývat. Snad psychiatr nebo psycholog, možná nějaký šarlatán. Napadá ho, že by mu třeba mohl pomoci od nespavosti, od problému se soustředěním a nervozitou, která jej poslední týdny provází. Usíná ale dříve, než si může odpovědět na tuto otázku.
Ráno bere do ruky noviny, které mlčky čekaly, jestli si jich ještě všimne. Bezmyšlenkovitě bere do ruky mobil a vytáčí číslo uvedené v inzerátu. Po třetím zazvonění se ozve tichý, ale melodický ženský hlas. “Můžete dnes přijít kdykoliv. Vy se objednávat nemusíte“. “Já, víte, chtěl jsem se zeptat“ hledá Zdenek složitě slova. “Nemusíte se ptát. Přijďte se přesvědčit“, přerušuje ho tichý hlas a klapnutí sluchátka oznámilo, že je hovor u konce. Zdenek se zhluboka nadechuje. No tohle? Chtěl se zeptat, co je to za léčení. To jsou teda divné služby, když se nemůže na nic zeptat předem. Odhazuje noviny do koše a jde si vypít svou ranní kávu, aby nepřišel pozdě do práce.
Odpoledne spěchá z práce. Ví, že noviny na něj čekají v koši. Celý den musel myslet na podivný inzerát a ještě podivnější telefonát. Touží, moc touží poznat ten tichý melodický hlas na druhém konci telefonu osobně. Proto opět bere do ruky telefon a ptá se na adresu.
Dům, ve kterém sídlí lékař duší, nalezl snadno, nachází se blízko rušné hlavní třídy. Zdenek neváhá ani okamžik a klepe na dveře tajemného „lékaře“. Dveře se otevřely a on hledí do sympatické tváře malé ženy, vidí její modré oči, v nichž pulzuje žár a cítí její rentgenový pohled.“ Už jsem vás očekávala“, praví žena tichým hlasem a ustupuje Zdenkovi, aby mohl vstoupit do bytu. “Jak jste mohla vědět..“ diví se Zdenek, ale žena ho zastaví mávnutím ruky.
„Jsou věci, které zůstanou navždy ukryty lidskému rodu a jsou věci, které by ukryty měly zůstat.“ Usmála se a v očích se jí objevuje jásavý plamínek. A tak Zdenek vstoupil do světa záhadné ženy. Ze stěn se smály staré obrazy milých dam ve velkých kloboucích. Zatemněné okno pouštělo do místnosti pouze úzký paprsek světla, takže se úsměvy žen daly pouze tušit, než vidět. Zdenek by mohl přísahat, že ho sledují s pobaveným výrazem ve tváři. Sedá si do měkkého křesla a nespouští pohled se ženy, která se posadila proti němu.
„Vím, co vás trápí a vím, jak vám pomoci“, usmívá se.“ Nejsem si jistý, že můžete vědět, co mě trápí, natož jestli to souvisí s mou duší. Navíc vás musím upozornit, že na duši stejně nevěřím“, spouští Zdenek lavinu slov. Je zmatený a cítí se zahnaný do kouta. Ta žena přece o mě nic neví. Naklání se, aby jí mohl pohlédnout do očí. Vidí v nich však nekonečnou hloubku a moudrost. Chce se ženy zeptat, kolik to bude stát. Ale snad umí číst myšlenky. “Nebudu po vás nic chtít, snad jen pokoru a víru, která vám chybí“. A pak mu přikládá jednu ruku na čelo a druhou na hruď. Něco potichu zpívá. Zdenek sedí zkoprnělý tím, co se odehrává. Obrazy jsou náhle osvíceny září, která vychází ze stropu. Vypadá to, že se rozestoupil celý dům a i modré nebe zmizelo. Je tu pouze ona a on, Zdenek. A ještě obrazy, které nyní šeptají tichou modlitbu. Naléhavou prosbu za očištění téměř ztracené duše. Prosí o odpuštění a po starých plátnech stékají slzy. Zdenek má rozšířené oči a před nimi mu běží celý jeho život. Vidí všechno to zlé, čeho se dopustil. Vidí mámu, jak marně čeká na něj v nemocnici, vidí tátu, který umřel, zatímco on neměl odvahu u něj zůstat. Vidí své lásky, které opouštěl, bratra, ke kterému se poslední dobou nechová dost bratrsky. Je toho dost, co vidí a před tím jaksi neviděl. Náhle se mu chce zvracet. Vše zmizelo. Je tu zase jen ta žena a úzký paprsek světla dopadající skrze napůl zatemněné okno a staré obrazy tajuplných dam. Zdenek vstává a tiskne ženě ruku. Vidí v jejích očích celý svět a snad i vesmír, či možná ještě něco víc. Neví, co má říct. Chce se mu plakat. Cítí obrovskou úlevu. Ví, že jeho duše byla jakýmsi záhadným způsobem očištěna. Co tedy může říct? Snad tedy – Děkuji, Bože.
Nikdy nezapomene na zážitek, který mu změnil život. Zdenek ví, že se občas zastaví a zvedne hlavu k oblakům. Na minutu uteče z denního shonu, aby mohl poděkovat.
Vaše Magdaléna / Věštírna Jednička
Další články poradce
Na toto téma už toho bylo mnoho napsáno a mnoho řečeno, ale je ještě spousta ...
Výber ideálneho darčeku v podobe parfému pre akúkoľvek osobu pohodlne a jednoducho?
Kupovanie darčekov je pre mnohých z nás stále veľmi náročným úkolom. Aj ...
3 dôvody prečo si ľudia volili vo vzťahoch strach namiesto lásky
Všetci poznáme strach. V živote sa s ním každý z nás aspoň raz stretol. A ...