Existuje věčnost?
Říká se, že diamanty jsou věčné. Jejich pevnost a krása přetrvává na Zemi miliony let. Mohlo by se zdát, jakoby většina neživých věcí kolem nás vůbec nestárla. Celý život chodíme po prašné cestě, která se nemění. Celý život žijeme v domě, který pevně stojí v základech na svém místě. Každé ráno vychází Slunce nad obzor a večer za něj zapadá. Máme pocit, že pouze vše živé podléhá zkáze a neustálé změně. Jedná se však o hlubokou iluzi, kterou si nejsme schopni uvědomit.
Zaměříme-li se na prostý kámen, připadá nám trvalý, nerozbitný, nekonečný. Ve skutečnosti tomu tak není a všichni to víme. Kámen podléhá přeci přirozenému opotřebení. Působí na něho vítr, voda, či se taví a vrací zpátky do zemského pláště. Ovšem v porovnání s lidským životem trvalý je. Lidé si tuto skutečnost moc dobře uvědomují, avšak si ji nechtějí zcela připustit. Proto staví po celém světě úchvatné odolné kamenné monumenty, které na světě přetrvávají tisíce a tisíce let a přežívají jednu generaci za druhou.
Kameny nejsou jen praktické, ale jsou i symbolické. Pokoušíme se do jisté míry s kameny ztotožnit. Své hrdiny a významné osobnosti tesáme do kamene, protože chceme, aby vydrželi věčně. Část té stálosti chceme i pro sebe, proto svá jména do nich vyškrabáváme. Tvoříme umělecká díla, stavíme odolné stavby. Ve své podstatě se tím tak snažíme zapomenout na svoji křehkost a nestálost. Lidé touží po věčnosti, která by překonala jejich existenci. Touží po nepřetržitosti a stabilitě. Proto vytváříme kamenné sochy, mosty, domy, věže a vkládáme do nich naděje a svoji lidskou energii.
Kde se však v nás zmíněná touha vzala? Pokaždé, když vzhlédneme k noční obloze, uvidíme jasně zářící hvězdy. V tom okamžiku toužíme po jejich kráse, věčnosti a neměnnosti. Dávají nám pocit jistoty. Ovšem každý takový pohled nás utvrzuje v klam. Máme představu, že jsme také v jistém smyslu věční. Věříme, že nějaká naše část, vědomí či duše vydrží navěky. Věříme, že nosíme v sobě kámen. Avšak co by se stalo, kdybychom začali žít s myšlenkou, že i kámen může být zničitelný? S takovým uvědoměním by se nám žilo nesmírně těžko. Náš život by postrádal hlubší smysl a stal by se nicotným. Ovšem na druhou stranu bychom si začali života nejspíše více užívat a nic bychom neodkládali na pozdější dobu. Právě ten klamavý pocit, že jsme věční, nás brzdí a vede k nečinnosti. Vyvolává v nás pocit bezpečí. Říkáme si, že na všechno máme dostatek času. Vždyť zítra bude také den a po něm další. Odkládáme své sny a povinnosti na pozdější dobu. Na druhou stranu v nás daný klam vyvolává strach, jelikož si myslíme, že každé osobní selhání a chyby, které vykonáme, s námi zůstanou napořád. Ať už se jedná o ostudu, zklamání či ztrapnění. Toho všeho bychom se nikdy nezbavili. Proto jsou naše životy tolik opatrné. Bojíme se riskovat a dělat chyby. Odkládáme těžká životní rozhodnutí na později, protože podle nás bude vždycky nějaké „později“.
Když si představíme, že se náš kámen jednoho dne opravdu rozpadne do nicoty, můžeme v oné hrůze naleznout klid. Není zapotřebí se čehokoli bát. Nezdary a překlepy budou zapomenuty a velké úspěchy naopak mohou přetrvat. Zkusme neustále tvořit a zanechávat zde na světě své stopy, které mohou překonat naši existenci. Pro toho, kdo neví, jak zanechat takovou stopu, mám jeden typ. Nejdůležitější a nejsmyslnější stopou mohou být naše děti. Snažme se také vytvářet kolem sebe „správnou společnost“ a udržovat s ní pěkné, příjemné a přátelské vztahy, protože naše životy se primárně odehrávají ve světě lidí, kterými jsme každý den obklopováni. Svůj smysl života si utváříme právě mezi nimi. Jakmile jednoho dne naše životy nadobro vyhasnou, budou tu ti druzí, kteří nás budou udržovat stále při životě. Stačí pouhá myšlenka na nás a my opět ožijeme. Stačí, když budou o nás naši nejbližší vyprávět příběhy nebo si připomínat zážitky, které s námi měli. Mohou si připomínat také naše výtvory a kráčet po našich stopách, které se mohou přeměnit ve věčný kámen. Jestliže na světě zůstane alespoň jeden člověk, který na nás bude pamatovat, nikdy nezanikneme.
Diamanty nejsou věčné. Věčné jsou pouze myšlenky, které si nosí každý člověk ve svém srdci a šíří je dál. Dál do budoucnosti. Tak můžeme zůstat živí v lidském světě na věčnost.
Vaše Věry / Věštírna Jednička
Další články poradce
Jak se zbavit strachu kolem nás
Probudím se. Je tma. Rukou z nočního stolku prudce strhnu mobilní telefon ...
Jak najít a udržet si pravého partnera pro život
Každý člověk na světě je zcela odlišný, originální a jedinečný. Když ...
Podmíněná versus nepodmíněná láska
Láska v životech lidí hraje významnou roli. Je důležitá jak pro nás samotné, ...